Rámcová směrnice EU o vodní politice (WFD) je závazná pro všechny členské země EU, které jsou za její plnění odpovědny. Definuje proces k dosažení svých cílů, a to z hlediska věcného, metodického, časového i způsobu organizačního zabezpečení. Přestože ponechává členským státům značnou volnost při volbě způsobu dosažení vyznačených cílů, neodůvodněné neplnění směrnice podléhá sankcím.
Cíle a principy WFD
Hlavním cílem směrnice je, aby všechny členské země EU dosáhly do roku 2015 dobrého stavu vod, jako základu trvale udržitelného rozvoje vodních zdrojů, a tam, kde kritéria dobrého stavu jsou dosažena, nebo překonána již v současné době zajistit, aby nedošlo ke zhoršení stavu.
Nové přístupy
Po formální stránce představuje směrnice moderní, systémově pojatý komplexní přístup k široké problematice vodních zdrojů a vodního hospodářství.
Zavádí
- povinnost sblížení vodohospodářské legislativy členských zemí EU formou implementace WFD do národní legislativy;
- hospodaření s vodou a realizaci úkolů WFD v rámci ucelených oblastí povodí, tj. povodí toků ústících do moře;
- povinnost mezinárodní koordinace v přeshraničních oblastech povodí;
- kombinované emisně-imisní hodnocení stavu vodních zdrojů;
- metodicky a formálně sjednocený monitoring stavu vodních zdrojů;
- ekonomickou analýzu užívání vody směřující k samofinancování vodohospodářských služeb;
- účast veřejnosti na průběhu zavádění a realizace WFD;
- kontrolní systém plnění úkolů WFD a jejich efektivnosti.
Sblížení vodního práva
Před přijetím WFD upravovaly využití vodních zdrojů a jejich ochranu národní zákony a předpisy jednotlivých členských zemí, které doplňoval a překrýval značný počet závazných předpisů Evropského společenství. Důraz byl kladen na ochranu před fyzikálně-chemickým znečištěním, konkrétně na omezení vypouštěného znečištění do vodního prostředí. WFD přináší jiný, nový pohled na problematiku ochrany vod a zajišťuje sblížení a zpřehlednění příslušné legislativy.
Hospodaření s vodou v mezinárodních oblastech povodí
Základním principem WFD je hospodaření s vodou v rámci uceleného povodí bez ohledu na administrativní hranice včetně hranic státních. Ukládá vymezení „oblastí povodí“, což jsou hydrologická povodí toků vlévajících se do moří, případně je možno do takové oblasti zahrnout i sousedící povodí menších mořských přítoků.
Programy opatření a Plány povodí
V rámci vymezených oblastí povodí budou navrhovány a realizovány Plány povodí, zahrnující programy opatření k dosažení dílčích cílů podmiňujících dosažení hlavního cíle. V případě oblastí zasahujících do více zemí musí být veškeré aktivity při realizaci WFD mezistátně koordinovány. Především se to týká návrhu a realizace programů opatření.
Hodnocení stavu
Moderní hodnocení stavu povrchových vodních zdrojů již nevystačí s hodnocením pouze chemických ukazatelů. Mnohem větší a navíc integrální vypovídací schopnost poskytuje rozbor druhové skladby živých organismů vyskytujících se ve vodě daného typu. Míra odchylky od přirozené skladby ukazuje na míru nežádoucího ovlivnění, které může být způsobeno jak chemicko-fyzikálním znečištěním vypouštěným do vody, tak i narušením přirozených geomorfologických podmínek dané lokality. WFD proto zavádí souběžné hodnocení ekologického i chemického stavu vod.
Hodnocení stavu povrchových vod
„Dobrý ekologický stav“ znamená, že výskyt typických organismů jako ryb, bentosové fauny, řas či vodních rostlin se může jen nepatrně odchylovat od přirozeného stavu. Větší odchylka znamená, že se nejedná o dobrý ekologický stav a k identifikaci příčin špatného stavu se musí použít fyzikálně-chemická a geomorfologická kritéria.
„Dobrý chemický stav“ znamená, že byly dodrženy všechny evropské i národní normy týkající se jak odpadních vod, tak i vod recipientu.
Kombinovaný přístup
Souběžné hodnocení stavu recipientu (imisní přístup) a hodnocení dodržování předepsaných parametrů odpadních vod (emisní přístup) umožňuje posoudit, zda úroveň čištění odpadních vod je dostatečná a jaká je třeba přijmout nejnutnější opatření pro dosažení požadovaných cílů.
Hodnocení stavu podzemních vod
Pro hodnocení jakosti podzemních vod jsou uplatněny rovněž dvě skupiny kritérií, a to fyzikálně-chemických a kvantitativních.
Monitoring
Pro úspěšnou realizaci cílů WFD je nutné bedlivé sledování průběhu realizace jednotlivých fází celého procesu. Jen objektivní měření a zjišťování změn ve stavu vodních zdrojů v terénu v porovnání se stavem výchozím mohou být spolehlivými informacemi o časovém postupu realizace programů opatření, o jejich správnosti, účelnosti a efektivnosti.
Pro umožnění srovnání stavu v různých oblastech povodí i v různých zemích, usiluje WFD o sblížení forem a metod monitorování stavu vodních zdrojů. Zavádí tři druhy monitoringu podle jejich účelu:
- situační- ke zjištění celkového stavu vod
- provozní- na ohrožených vodách, kde splnění cílů je rizikové
- průzkumný- ke zjištění příčin zátěže
Ekonomické nástroje
V současné době jsou náklady některých vodohospodářských služeb kryty kalkulovanou cenou a některých s využitím státních dotací. Obecně vedou státní dotace k nehospodárnosti a nešetrnému využívání vodních zdrojů.
Záměrem WFD je tedy vypracování takových ekonomických nástrojů, které by byly úměrné rozsahu využívaných vodohospodářských služeb a míře negativního ovlivnění vodních zdrojů jak z hlediska jakosti, tak i množství, a které by současně vyvíjely na uživatele účinný tlak k omezení těchto negativních vlivů.
Účast veřejnosti
Občanská veřejnost má právo, a bude mít také příležitost, spolurozhodovat zejména v případě návrhů programů opatření jak z hlediska věcného, tak i časového. Účast veřejnosti v tomto procesu by měla napomoci včas identifikovat střety různých zájmových skupin a nalézt včas přijatelné řešení.
Za zavedení a realizaci WFD jsou odpovědny vlády jednotlivých členských zemí a ty také mimo jiného zajistí potřebnou a optimální formu účasti veřejnosti na realizaci cílů WFD.
Etapy zavádění WFD
Dlouhodobý proces k dosažení hlavního cíle rozděluje WFD na věcně ucelené termínované etapy. WFD ukládá povinnost členským státům podat zprávu Evropské komisi o splnění jednotlivých etap.
Do roku
- 2003 - sblížení legislativy – transformace WFD do národní legislativy
- 2004 - vymezení oblastí povodí a určení kompetentních míst (odpovědných za plnění WFD);
- 2005 – zjištění současného stavu a ekonomická analýza
- 2006 - úprava národních monitorovacích sítí, příprava programů monitoringu, zahájení monitorování
- 2009 - vypracování a veřejné projednání „Plánů povodí“ tvořených programy opatření k dosažení cílů WFD
- 2012 - realizace programů opatření
- 2015 - dosažení dobrého stavu vod
Po úvodních etapách, se od roku 2009 zavádí 6-ti letý cyklus řídícího procesu vždy ukončeného zprávou zasílanou ES:
- monitorování dosaženého stavu
- posouzení změn vlivů
- vyhodnocení účinnosti programů opatření
- návrh korekcí
- zpráva
