Obecné informace o povodí Odry

Celková délka Odry činí 840,9 km¹. V důsledku regulačních prací v minulosti byla původní délka zkrácena o cca 20%.

Pramen Odry

Plocha povodí činí 124 049 km², z toho na území Polska se nachází 107 169 km² (86,4%), na území ČR 7 278 (5,9%), a na území Německa  9 602 km² (7,7%)². Pramen Odry se nachází na území České republiky v Oderských vrších ve výši 634 m n.m. Nad úrovní 300 m n.m. leží 21,4 % plochy povodí, v rozmezí 100-300 m n.m. 54 % a pod 100 m n.m. 24 %. Nejvyšším bodem povodí je vrchol Sněžky v Krkonoších 1602 m n.m. Horský charakter má Odra pouze v krátkém úseku cca 47 km v pramenné oblasti. Průměrný spád toku v úseku od Ostravy po ústí Warty činí cca 27 cm/km, zatímco v úseku od Schwedtu po ústí do Štětínské zátoky necelých 5 cm/km.

Největšími přítoky Odry na území ČR jsou:

řeka	délka³	plocha povodí¹
Opava	122 km	2 088,11 km²
Olše	86,2 km	1 106,12 km²
Ostravice	63,9 km	827,09 km²

 

Největšími levobřežními přítoky na území Polska, pramenících v masívu Sudet, nebo jeho předhůří jsou:

řeka	délka³	plocha povodí¹
Kladská Nisa	181,7 km	4 570,31 km²
Oława	92 km	1 135,42 km²
Ślęza	79 km	973,15 km²
Bystrzyca	95,2 km	1 782,61 km²
Bóbr	271,6 km	5 874,45 km²
Kaczawa	83,9 km	2 263,05 km²
Lužická Nisa	251,8 km	4 403,45 km²

 

Ostravice, vodní dílo Šance,1997

S ohledem na to, že tyto toky pramení v horských oblastech bohatých na srážky a většinou mají také horský nebo podhorský charakter, představují velké potenciální povodňové ohrožení. Týká se to především všech hlavních přítoků Odry na českém území a Kladské Nisy a Bobru na polském území.

Na těchto tocích byly také vybudovány velké, většinou víceúčelové údolní nádrže. Na českém území povodí Odry to jsou: 

• Slezská Harta, Kružberk - kaskáda na řece Moravici v povodí Opavy;
• Šance, Morávka, Žermanice, Olešná a Baška - v povodí Ostravice;
• Těrlicko - v povodí Olše.
   

Na polském území povodí Odry:

• Kozielno, Topola, Otmuchów, Nysa - kaskáda na řece Kladská Nisa;
• Bukówka, Pilchowice, Sosnówka – v povodí Bobru;
• Mietków a Dobromierz - v povodí Bystrzycy; - Słup - v povodí Šílené Nisy;
• Leśna a Złotniki - v povodí Kwisy.
   

Největšími pravobřežními polskými přítoky jsou:

řeka	délka³	plocha povodí¹
Kłodnica	75,3 km	1 003,43 km²
Mała Panew	131,8 km	2 114,69 km²
Widawa	103,2 km	1 745,90 km²
Barycz	133 km	5 547,37 km²
Krzycki Rów	72 km	562,91 km²
Obrzyca	65,9 km	1 804,98 km²
Warta	808,2 km	54 519,56 km²
Ina	129,1 km	2 150,60 km²
Stobrawa	78 km	1 586,00 km²

 

Jsou to toky prakticky výlučně nížinného charakteru. Nevyvolávají žádné velké povodňové ohrožení. Největšími přehradními nádržemi zde jsou:

• Turawa - na řece Mała Panew;
• Dzierżno Duże - na řece Kłodnica.

Velký význam má Lužická Nisa, levobřežní přítok Odry o délce 251,8 km, ploše povodí 4 403,45 km², vtékající do Odry na jejím 542 km. Význam spočívá v tom, že její povodí se nachází na území tří států: Polska, Německa a České republiky. i z významu hospodářského a s ním spojených mezinárodních problémů.
Podle Mezinárodního projektu Odry, střední roční odtok do Baltského moře činí 18,5 mld m³/rok, což představuje 29,5 % srážek spadlých na celé povodí.

Odra je splavnou řekou na úseku od Kędzierzyna-Kożla (včetně gliwického kanálu, který zde začíná) dolů po toku. Na úseku 186 km od Kędzierzyna-Kożla do Brzegu Dolnego je Odra kanalizována, bylo zde vybudováno 24 plavebních stupňů. Pod Brzegem Dolnym je budován nový plavební stupeň Malczyce.Volně plynoucí Odra pod Brzegem Dolnym až po ústí Warty pro svou malou vodnost nezajišťuje spolehlivé plavební podmínky. Nejdůležitějšími přístavy na Odře jsou: Gliwice, Kędzierzyn-Kożle, Opole, Wrocław, Malczyce, Ścinawa, Głogów, Nowa Sól, Cigacice, Krosno Odrzańskie, Kostrzyn nad Odrą a Štětín. Prostřednictvím plavebních kanálů je Odra spojena se Sprévou a Havelou.

Všechny vzdouvací stavby na Odře představují překážku pro migraci ryb. Odra a většina jejích přítoků jsou velmi významnými ekologickými koridory s poměrně málo změněnými přírodními podmínkami (v porovnání s většinou toků západní Evropy). V povodí Odry se nachází 7 národních parků. Na polském území to jsou: krkonošský, stolových hor, velkopolský, drawieňský, ústí Warty a voliňský. Na německém území to je údolí dolní Odry. Kromě toho se v povodí Odry nacházejí četné chráněné krajinné oblasti, přírodní reservace a další formy územní ochrany přírody. Celá řada oblastí, zejména v říčních údolích je navrhována k ochraně v rámci NATURA 2000.

Zvláštní pozornosti zasluhuje největší přítok Odry - řeka Warta. Téměř polovina plochy povodí Odry je tvořena povodím Warty – 54 519,56 km², které se celé nachází na území Polska. Warta je současně i nejdelším přítokem Odry – 808,2 km. Warta ústí do Odry v jejím 617,6 km, takže je delší než úsek Odry nad Wartou. Největším přítokem Warty je Noteć. Se svou délkou 388,4 km a plochou povodí 17 331 km² je druhou největší řekou v povodí Odry (mimo samotné Odry). Další významné přítoky Warty:
 

řeka	délka³	plocha povodí¹
Prosna	216,8 km	4 916,63 km²
Drawa	185,9 km	3 290,93 km²
Gwda	145 km	4 947,27 km²
Obra	163,8 km	2 760,17 km²
Liswarta	93 km	1 558,94 km²

 

Největší přehradní nádrží na Wartě je Jeziorsko. Kanál bydgoský spojuje Noteć s Wislou a současně představuje plavební spojení povodí Odry s povodím Wisly. V povodí Warty se nachází většina jezer povodí Odry a řada území cenných z hlediska přírodního, v tom mimo jiného 3 národní parky ve značné míře spojené s vodními ekosystémy: velkopolský, drawieňský a ústí Warty.

1 Zdroj: Atlas Podziału Hydrograficznego Polski, Warszawa 2005
2 číselné údaje byly vypočteny na základě datových fondů MKOOpZ, stav 2008
3 Zdroj: Podział Hydrograficzny Polski, IMGW, Warszawa 1983