V úvodu moderátor navázal na ukončené v březnu práce na aktualizaci Plánu pro zvládání povodňových rizik v MOPO (PpZPR). Cílem aktualizace bylo vymezení oblastí s povodňovým rizikem a zpracování aktualizovaných map povodňového nebezpečí a povodňových rizik pro tyto oblasti.
První příspěvek k „Aktualizaci Plánu pro zvládání povodňových rizik v MOPO”, připravený paní Monikou Mesjasz, prezentoval pan Robert Żurawski. V rámci příspěvku byl popsán průběh jednotlivých etap práce na aktualizaci mezinárodního PpZPR v MOPO.
V dalším příspěvku „Hodnocení pokroku na cestě k dosažení cílů - zkušenosti spolkových zemí v povodí Odry” jeho autor, pan Janek Dreibrodt, představil metodiku hodnocení pokroků ve zvládání povodňových rizik aplikovanou ve všech povodích na území Německa a zpracovanou v rámci činnosti pracovní skupiny LAWA.
Příspěvek k „Hodnocení pokroku při dosahování cílů plánů pro zvládání povodňových rizik v České republice” představila paní Pavla Štěpánková, která popsala, jak PpZPR přispěl k lepšímu zvládání povodňových rizik v povodí Odry na území České republiky.
Po prvním bloku následovala diskuse, kdy přednášející odpovídali na otázky zaslané prostřednictvím chatu účastníky konference a na dotazy moderátora. Mezi řešenými otázkami byla mj. metodika hodnocení pokroků ve zvládání povodňových rizik, retence a její typy jako opatření pro omezení povodňového rizika identifikovaného na daném území.
V rámci druhého bloku pan Robert Żurawski ve svém příspěvku představil „Příklady opatření snižujících povodňová rizika v MOPO”. Autor popsal některé činnosti, které Polsko realizovalo v MOPO se zaměřením na údržbové práce a akci ledoboření.
Následně členové pracovního týmu pro modelování, kteří pracují v rámci pracovní skupiny G2 „Povodeň”, pan Robert Banasiak a pan Stefan Jentsch, představili „Koncepci zpracování společného Hydraulického modelu pro Lužickou Nisu”. Příspěvek se setkal s velkým zájmem účastníků konference.
Na závěr paní Aleksandra Seliga-Piórkowska zrekapitulovala „Proces veřejné konzultace PpZPR v MOPO (průběh, výsledky 1. a 2. plánovacího cyklu)”, kdy porovnala zapojení veřejnosti v obou cyklech aktualizace PpZPR.
Účastníci konference měli také možnost prezentovaný plán připomínkovat v čase věnovaném diskusi. V souvislosti s omezeným časem některé odpovědi na otázky a připomínky byly zaslány emailem přímo autorům příslušných otázek.
Dotazy se týkaly zejména samotného dokumentu aktualizace PpZPR a opatření a investic prováděných jednotlivými stranami v rámci protipovodňové ochrany. Velkému zájmu se těšilo polsko-německé modelování týkající se pilotního úseku Lužické Nisy, které vyžaduje dlouhodobé zapojení obou stran. Tento model bude využíván v dalších plánovacích cyklech.