Mezinárodní oblast povodí má velmi pestrou vodohospodářskou problematiku. Prakticky jsou zde intenzivně zastoupeny všechny stěžejní problémy vodního hospodářství jako:
- zásobení obyvatelstva pitnou vodou
- zásobení průmyslu a zemědělství užitkovou vodou
- ochrana vodních zdrojů
- čištění odpadních vod
- povodňová ochrana
- plavba
- využití vodní energie
- rekreační využití vodních ploch a toků
- rybochov
Pestrost je dána jednak přírodními podmínkami a jednak rozsahem, formou a intenzitou aktivit člověka v tomto území.
Hydrologická a geografická charakteristika
Odra je jednou z největších řek v úmoří Baltského moře. Odra pramení ve výši 634 m n.m v Oderských vrších na území České republiky. Její celková délka činí 855 km, , z toho 742 km se nachází na polském území. V délce 179 km tvoří Odra státní hranici mezi Polskou republikou a Spolkovou republikou Německo. Plocha povodí činí 122 512 km², z toho na území Polska se nachází 107 279 km² (88%), na území ČR 7 246 km² (6%) a na území Německa 7 987 km² (6%).
Průměrný dlouhodobý roční odtok z povodí činí 17,1 * 109 m3. Povodí Odry je na jihu ohraničeno horskými masívy Krkonoš (Sněžka 1602 m n.m.), Jeseníků (Praděd 1491 m n.m.) a Moravskoslezských Beskyd (Lysá hora 1323 m n.m.). K severu území spadá do rozsáhlé nížinné oblasti dolní Odry a povodí největšího oderského přítoku Warty.
V horských oblastech dosahují hodnoty průměrných ročních srážek až 1400 mm, v nížinných oblastech jen kolem 300 mm.
Toky odvodňující horské oblasti mají velmi rozkolísané průtoky – poměr minimálních průtoků k maximálním zde dosahuje hodnoty 1:2000. Navíc jsou poměrně krátké s vysokým spádem a v kombinaci s vysokými srážkami vytvářejí nebezpečné povodňové ohrožení.
Ochrana přírody
Na území povodí Odry se nachází velmi cenné oblasti málo dotčené přírody, které je nutno chránit. Celkem je zde 7 národních parků. Na polském území to jsou: krkonošský, stolových hor, velkopolský, drawieňský, ústí Warty a voliňský. Na německém území to je údolí dolní Odry. Kromě toho se v povodí Odry nacházejí četné chráněné krajinné oblasti, přírodní reservace a další formy územní ochrany přírody.
Nerostné suroviny
Nejcennější surovinou v povodí Odry je černé uhlí, které je těženo ve velkém rozsahu v hornoslezských pánvích na českém a polském území a v menším rozsahu dále v oblasti Walbrzycha ve střední části povodí. Významná je také těžba hnědého uhlí v povodí Warty, těžba barevných kovů, zejména mědi, ve střední části povodí Odry.
Kvalita vody
Kvalita vody je negativně ovlivněna již v horní části povodí, kde se v návaznosti na těžbu v hornoslezské kamenouhelné pánvi na poměrně malém území rozvinul průmysl hutnický, chemický, energetický a strojírenský. Koncentrace průmyslu je provázena vysokou koncentrací obyvatelstva, která na sebe váže další průmysl - potravinářský, zpracovatelský a spotřební. Vznikly tak velké průmyslové a sídlištní aglomerace s enormní potřebou pitné a užitkové vody a s enormní produkcí silně znečištěných odpadních vod, které si vyžádaly rozsáhlou vodohospodářskou výstavbu v podobě výstavby zásobních nádrží, úpraven vod, vodovodních a zásobovacích systémů a čistíren odpadních vod.
V porovnání s jinými obdobnými aglomeracemi je zde situace výjimečná v tom, že aglomerace se nacházejí v horní, téměř pramenné oblasti povodí Odry a negativně ovlivňují níže ležící části povodí.
Povodňová ochrana
Poměrně hustá obytná a průmyslová zástavba v průmyslových a sídlištních aglomeracích je vystavena velkému povodňovému ohrožení jak na samotné Odře, tak i na jejích přítocích. Poslední velká povodeň na Odře v červenci 1997 způsobila celkové škody ve výši 3,5 mld. €. Pro zvýšení povodňové ochrany byly v minulosti vybudovány soustavné úpravy toků včetně ohrázování, odlehčovací kanály a retenční nádrže. Po povodni v roce 1997 je tento systém povodňových opatření dále rozšiřován a doplňován ochrannými opatřeními i mimo působnost vodního hospodářství.
Plavba
Významným vodohospodářským dílem je oderská vodní cesta, spojující Wroclaw s Gliwicemi. Je na ní vybudováno 24 plavebních stupňů. Níže po toku na ni navazuje volně plynoucí Odra, která umožňuje plavbu do Štětína a také plavební spojení s Berlínem. Kanál Bydgoski spojuje Noteć s Wislou a současně představuje plavební spojení povodí Odry s povodím Wisly.
